MIKULÁŠSKÁ BESÍDKA

Svatý Mikuláš chodil po vesnici jako každý rok 5.prosince, navštívil děti ale ještě jednou přišel na návštěvu a to v neděli 8. prosince kdy se v Nenkovicích semlelo ještě jedno, trošku opožděné, čertovské rojení. A že to nebylo ledajaké rojení!!! Původně jsme sice očekávali sraz pořádných pekelníků, ale nakonec převažovali docela malí čertíci. Nutno však podotknout, že nechyběly v hojném počtu ani čertice. Ani v nebeské říši se nenechali zahanbit a vyslali nám sem pár svých nejlepších a nejhodnějších andělíčků, aby nám tady na to dovádění trošku dohlédli. No a jak to nakonec všechno dopadlo? Rozverní andělé si nám s čertíky a čerticemi pěkně padli do noty, tancovali a poskakovali spolu až do samého večera, běhali s bramborami, házeli do čertí tlamy a dokonce i skákali v pytli!!! Kdo ví, co na to nebeský vládce?!
Rej to byla opravdu vydařená a vyvrcholila příchodem opravdového Mikuláše. Přednášely se básničky, říkadla, zpívalo se i modlilo a ne nadarmo! Vždyť dva krásní a křehoučcí andělé ten obrovský koš s balíčky sotva unesli. Čert byl sice jenom jeden, ale některým malým nezbedům nahnal strachu víc než dost. Ještě že tam každý měl s sebou mamku nebo taťku, dědu či babičku, prostě někoho, komu se mohl schoulit v náručí, když se bál. Mnozí rodiče nejen že zachraňovali malé hříšníky, ale i ochotně pomáhali při některých hrách.
Pro každého bylo připraveno drobné občerstvení, či spíše osvěžení, pro děti nějaký ten mls a cenou za účast byl pro anděle nebeský a pro čerty pekelný list, jímž byli přijati každý do svého cechu.
Po odchodu Mikuláše se už pak pekelníci i nebešťané začali pomalu vytrácet do svých domovů, postýlek a pelíšků, protože po probuzení je už čekal obyčejný pracovní den…